Turnovsko, Šumpersko-Zábřežsko, Přešticko-Blovicko a Českobudějovicko – to jsou čtyři regiony, které dostanou zvláštní podporu v oblasti vzdělávání. Pro svůj unikátní výcvikový program je ze čtrnácti regionů vybral Nadační fond Eduzměna. Čtveřici regionů tak čekají zážitková vzdělávací setkání, stáže na Kutnohorsku a odborná podpora.

Eduzměna bude předávat své know-how a zkušenosti z pilotního projektu, který třetím rokem realizuje na Kutnohorsku s cílem zvýšit kvalitu vzdělávání na všech místních školách. Dosud do něj nadační fond investoval více než 86 milionů korun. „Máme za sebou řadu výsledků a dat, popisujeme slepé uličky i příklady dobré praxe. A tak jsme se rozhodli, že začneme ověřovat postupy, jak to, co funguje na Kutnohorsku, šířit dál,“ uvedl Zdeněk Slejška, ředitel Nadačního fondu Eduzměna.

Aktuálně je do pilotního projektu v kutnohorském regionu zapojeno 57 z 59 škol. A to zejména prostřednictvím „regionálních průvodců škol“, devítičlenného týmu expertů se zkušenostmi s prací učitele či ředitele, kteří školy podporují v jejich rozvoji.

Začátek projektu v roce 2020 byl zásadním způsobem poznamenán covidovou situací a uzavřením škol, což znesnadnilo práci v terénu a zpomalilo plánované aktivity. Covid však paradoxně nebyl pouze negativním faktorem. Rodičům přinesl větší vhled do škol, pro Eduzměnu byl příležitostí k rychlé a konkrétní pomoci. Následovalo zřízení krizového fondu, který podpořil 41 žádostí škol a neziskových organizací v celkové výši 2 miliony korun k zajištění techniky pro online výuku, doučování pro potřebné žáky či adaptačních kurzů.

Navzdory okolnostem se i v době lockdownů dařilo zjišťovat potřeby škol z pohledu ředitelů, učitelů, žáků i rodičů. Ukázalo se, že dětem zásadně chybí propojení výuky s praktickým životem. Po přechodu na druhý stupeň základní školy děti často ztrácí motivaci, pro niž je velice důležitý také jejich vztah s konkrétním učitelem. Školy mají zase pocit, že spolu spíš soutěží, než spolupracují. Ředitelé i pedagogové jsou přetížení a nemají čas na sebevzdělávání. Učitelé postrádají respekt a ocenění své práce ze strany rodičů i širší veřejnosti. Rodiče zase mají málo informací, často jen ty provozní.

Co se tedy na Kutnohorsku osvědčilo a bude se předávat dál? „Průběžně vyhodnocujeme všechny naše aktivity, abychom z nich vybrali dlouhodobě udržitelné přístupy s dopadem na zlepšování učení dětí,“ popisuje Zdeněk Slejška a doplňuje: „Dosavadní zkušenost z Kutnohorska nám potvrdila, že nutnou podmínkou pro inspirování se a spolupráci je vytvořit nehodnotící bezpečný prostor. Zároveň se ukazuje, že zapojení pedagogů do vzdělávacích programů ještě automaticky neznamená posun na školách – propisuje se komplikovaně a omezeně v případě, kdy není podpořen ze strany vedení školy. Posun je problematický také tam, kde v pedagogickém sboru panují napjaté vztahy.“

K posunu tak snadněji dochází tehdy, když se zapojí více aktérů současně, ideálně jak učitelé, tak vedení školy, zřizovatel, děti i rodiče. Proto Eduzměna školám nabízí více variant spolupráce a jednotlivé nabídky tematicky propojuje, aby nekončily pouze krátkodobými změnami.

Na Turnovsku se o zapojení do projektu Eduzměna zasadil především MAP Turnovsko III, setkání se budou účastnit zástupci 3 turnovských škol, MAP Turnovsko i zástupce Města.